NVP Mladá Boleslav 19/7/2008
27.07.2008 | Whoopy
Bylo jedno z těch sobotních rán, kdy se paničkám (a většinou ani Connince) obyčejně nechce z pelíšků, a tak je musím sáhodlouze přemlouvat, aby vstaly a mohla se započít nějaká akce. Dnes to bylo po dlouhé době jiné. Paničky byly na nohou dokonce dřív než já a jen nervózně pobíhaly po bytě sem a tam. Tohle podivné chování samozřejmě donutilo vytáhnout tlapičky z postýlky i mě samotnou, a tak jsem zanedlouho vesele pobíhala s nimi. Connie si mezitím přidala ještě vydatnou půlhodinku spánku, jelikož zřejmě tušila, že ji čeká náročný den. Spíš to tedy bylo proto, že se jí jednoduše nechtělo vstávat, ale kdo ví, přece jen je starší a zkušenější :c). Jakmile paničky zabalily všechny saky paky a samy se řádně vypravily, naskládaly nás do auta a vyrazili jsme neznámo kam.
Když jsme konečně dorazily na místo, okamžitě jsme poznaly, odkud vítr vane. Nacházely jsme se na mladoboleslavském výstavišti, kde jsme to už za ta léta znaly poměrně dobře, a tak nám bylo velice rychle jasné, co nás tenhle den čeká. Šlo o klasickou výstavu, které jsme se nezúčastnily už dobrý rok, a popravdě řečeno tahle dloluhá prodleva nám – bíglům ani nikterak nevadila. Na jednu stranu jsme si výstavu užily, jelikož jsme tu potkaly velkou spoustu strakáčů, kterou už jsme neviděly sakra dloluho. Na druhou stranu nás výstavy nikdy zas tak moc nebavily, takže bychom se s ostatními bíglíky sešli klidně raději na nějakém pořádném výletě. Paničky, zdálo se, měly z celé akce radost, a tak se nakonec tahle výstava docela líbila i nám.
Jakožto dospělé fenečky přišly jsme na řadu až někde po poledni, ale takhle dlouho čekáme povětšinou vždycky, takže nás to ani nikterak nepřekvapilo. První šla do kruhu Connie, jelikož byla přihlášena do třídy otevřené. Konkurence byla poměrně veliká, do její třídy bylo totiž nahlášeno dvanáct fen, a tak paničky neměly na umístění ani pomyšlení. Conninku se jim totiž podařilo dost dobře vykrmit a do výstavy už to jednoduše nestihla shodit. Kromě toho, že by Conninka mohla být hubenější, se ale žádné jiné výtky od paní rozhodčí nedočkala, a tak byli všichni spokojeni :c). Jakmile Connie vyběhla z kruhu celá šťastná, že už to má za sebou, přišla jsem na řadu já ve třídě pracovní. Do téhle třídy bylo nahlášeno feneček celkem pět, což je číslo poměrně malé, a tak byli všichni zvědaví (kromě mě tedy), jak tohle nakonec dopadne. Potom, co jsem odestála několik postojů a odběhala pár koleček podél obvodu výstavního kruhu, rozhodovala už paní rozhodčí o pořadí. Zdálo se, že se jí líbím, jelikož jsme najednou běhaly kruhem jen dvě. Druhá fenečka byla Popinka (Our Miss Fred Interpet-SC) a ta celou třídu taky nakonec vyhrála. Já zůstala těsně druhá s titulem V2 Res. CAC. Panička měla obrovskou radost a já tím pádem taky. Za námi, třetí v pořadí, skončila ještě Pokynka (Veil Mistery Tergy) a čtvrtou fenečku jsem neznala. Jinak BOB si nakonec vyběhala německá návštěva Sarrer’s Sweet Dream First Lady, která byla přihlášena do třídy vítězů.
Když celé klání skončilo, začalo pršet a paníci nás odvezli domů. Paničky ještě zůstaly na výstavišti a pomáhaly dávat dopořádku agility parkur, protože jsme po dlouhé přestávce začaly zase znovu běhat. Jinak atmosféra celé výstavy byla jako vždy příjemná. Zdá se, že tyhle akce snáším čím dál tím líp a už na nich skoro nevyvádím :c). Takže nashledanou příště…
Posudek Connie: 5 letá, silná fena, správné hlavy, tmavé oko, nůžkový skus, úplný chrup, korektní horní i dolní linie, lehce strmější úhlení vpředu i vzadu, dobrý pohyb, blahobytnější kondice, výborná kvalita srsti, milá povaha, výborně předvedená. V
Posudek Whoopy: 3 letá, výborně stavěná fena, výborná hlava, tmavé oko, nůžkový skus, úplný chrup, vynikající horní i dolní linie, výrazné předhrudí, výborně úhlená vpředu i vzadu, prostorný pohyb s velkou razancí, kvalitní srst, pozorná povaha, skvěle prezentovaná. V2 Res. CAC
RUBRIKY: Výstavy |
Bookmark:
| přečteno 421x
en
cz



RSS






